Vítejte ve snu každého fanouška anime, knih, yaoi, ale i hetera




Spřátelování TADY
Připomínky, náměty, nápady Sem
Nepřehlédněte TADY
Skupina blogu na faceBooku ZDE pro všechny čtenáře
Ask (otázky na mě) TADY
Junjou romantica OVA 3 cz překlad ke stažení ZDE
Junjou romantica Přímo video s vloženými titulky ZDE!
Historie vsehoblogisku03 ke stažení ZDE
Blog založen 8. července 2008

Kapitola 11. Už chci slyšet jeho hlas

12. července 2010 v 8:24 | Mysticia-sama |  Prokletá láska
Vím, dlouho jsem k téhle povídce nic nenapsala a za to se horocně omlouvám. Tahle kapitolka je sice kratší, ale lepší než nic ne?


" No vidíš, jak ti to jde, když se snažíš," usmál se Riky.

Zelfa po něm po očku koukl, ale stále se věnoval tomu, aby nezakopl. Sám musel uznat, že mu to šlo dobře. Sedli si ke stolu. Dan položil před Zelfu talíř s největší porcí.

" Musíš jíst. Jsi dost pohublý," okomentoval jeho nesouhlasný výraz.

Prosebně pohlédl na Rikiho.

" Žádný takový. To sníš."

Zelfa našpulil tváře, ale pustili se do jídla.
Po půl hodině mu na talíři nezbylo nic, i když byl nacpaný k prasknutí. Dan ho poplácal po rameni.

" Tak je hodný kluk," pochválil ho.

Zelfa na něj vyplázl jazyk a zvedal se k odchodu. Šel pomalu, ale ani jednou už neškobrtl. Jeho nohy si opět zvykly na chůzi.
Došel do vedlejšího pokoje a za Rikiho mírné asistence ulehl. Mezitím mu Dan připravil léky, které musí pravidelně brát. Všechny ochotně spolykal a zavřel oči. Ta krátká cesta ho až neskutečně moc vyčerpala. Usnul. Riki si sedl do křesla a opřel si hlavu o ruce.

" Děje se něco?" Zeptal se Dan.
Riki se po něm podíval.
" Ne, nic se neděje. Jsem jen šťastný, že se už uzdravuje. Posledních pár týdnů bylo pro nás pro oba, jako noční můra. Chybí mi jeho hlas, i když si mě párkrát vzal pořádně do kravaty. Stále ho miluji a budu tady pro něj, ať se bude dít cokoliv. Nedokážu žít v představě toho, co mu dělala Yora. Má právo na normální život. Nechápu, proč takové věci praktikují a ještě k tomu jen u blonďáčků."

Riki zmlkl. Nechtěl nad tím dál přemýšlet. Už jen ta představa se mu hnusila. Dan mu rukou stiskl rameno.

" Už se k vám nedostane. Stefan to chce dát k soudu. Bude si vymáhat právo na to, aby byl o Zelfa svěřen do jeho opatrovnictví. Yora bude mít zákaz návštěv. To bude pro vás oba nejlepší. Budete mít i vlastní ochranku," mrkl na něj spiklenecky.

Rikimu se na chvíli rozjasnila tvář štěstím a úlevou. Pak se zase otočil ke spícímu chlapci a pozoroval jeho pomalu se zvedající hrudník a rty, které se při každém nádechu zachvějí. Tolik ho chtěl políbit.

" Dane, můžeš jít. Já tady u něj zůstanu."
Přikývl.
" Kdyby něco, tak budu vedle," dodal, než odešel.

Jen co se zavřely dveře se Riki zvedl a přesunul se k Zelfovi do postele. Byl unavený. Téměř okamžitě se k němu spící mladík přitulil a nehodlal se vzdát svého zdroje tepla. Riki se ho ani nepokusil odstrčit, byl rád, že ho má. Přitíhl si ho víc do náruče a v objetí s ním usnul.
Když je šel Dan po několika minutách zkontrolovat, jen se nad nimi pousmál. Vypadali, jako dvojčata a přitom se od sebe tak lišili. Tiše zavřel dveře a zanechal je za sebou. Cestou zpátky do pokoje, byl zamračený. Vůbec se mu nechtělo ničit Zelfovi nový život. Když je viděl spolu, tak přemýšlel, že by si taky konečně mohl někoho najít. S hlavou plnou myšlenek usnul.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kated Kated | Web | 15. července 2010 v 18:05 | Reagovat

ohky ohky....jo mas pravdu je to lepsi nez nic XD. jsem rada ze si napsala dalsi jeji cast:-) hihi doufam ze vis jak dal protoze ja netrpeelive cekam na pokracovani:-)...napises ho aspon do tejdne????

2 Kated Kated | Web | 15. července 2010 v 18:07 | Reagovat

hihi jediný problem bych mela XD....trosku blbe se mi stou tvoje povidky kdyz mas na pozadi hodne barev....no tim myslim ze mi to trochu splyva....uhm nejlepsi je na cteni povidek jednobarevny...no jo, ale je to tvuj blog...tak se na me nezlob jo o*.*o

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama