Vítejte ve snu každého fanouška anime, knih, yaoi, ale i hetera




Spřátelování TADY
Připomínky, náměty, nápady Sem
Nepřehlédněte TADY
Skupina blogu na faceBooku ZDE pro všechny čtenáře
Ask (otázky na mě) TADY
Junjou romantica OVA 3 cz překlad ke stažení ZDE
Junjou romantica Přímo video s vloženými titulky ZDE!
Historie vsehoblogisku03 ke stažení ZDE
Blog založen 8. července 2008

Kapitola 1. Ve znamení černé

21. dubna 2010 v 20:06 | Mysticia-sama |  Zóna Strachu
Tak je to konečně tady! V rekordím čase se mi podařilo napsat první kapitolu k novému cyklu ZÓNA STRACHU! Jak já jsem šťastná, že je to nejhorší za mnou :D Tak, ale abych nezdržovala... všem krásný počtení!




Salesancie, tak si říká malé městečko na severu Semeri. Město, kde slunce vyleze z mraků jen párkrát za rok. Město známé výskytem upírů. Všichni obyvatelé vědí, že tam s nimi žijí, ale nikdy je neviděli, protože vypadají stejně jako normální lidé chodící v dlouhých hábitech, které je chrání před deštěm, zimou a občasným sluncem.
                I Aiko ví, že tam jsou. Dokonce si je vědoma toho, že je vidí všude, kde se pohybuje. Přečetla o těch stvořeních mnoho knížek a je přesvědčena, že je umí rozeznat od ostatních lidí. Myslí si, že upíři jsou rozděleni na hodné a zlé. Podle toho, jak dlouho už tito upíři žijí ve městě, si myslí, že patří mezi ty hodné. Každý den sledovala skupinky lidí, kteří se od ostatních vždy trochu stranili. Tudíž usoudila, že se jedná o upíry.
Její nejlepší kamarád z dětství, Mike má ale opačný názor. Tvrdí, že jsou všichni upíři stejní, protože se všichni živí krví a tu musí odněkud získat. Pořád se to pokouší Aiko vymluvit, ale ona má vlastní hlavu, teorii a odhodlání a těch se nehodlá vzdát.

Pomalu otevřela oči a jedním okem se koukla na budík. Měla přesně hodinu a půl na to, aby se dostala do školy.
                Vstala a zalezla do koupelny. Po chvíli byla slyšet už jen puštěná sprcha a tiché pobrukování. Když vylezla, už úplně probuzená, přešla ke své šatní skříni, táhnoucí se podél jedné celé stěny pokoje. Vzala si na sebe to, co jí zrovna padlo pod ruku. V tomto případě to byla krátká černá sukně a na bříšku síťovaná halenka stejné barvy. K tomu si vybrala vyšší černé kozačky se stříbrnými řetízky po stranách.
               
Když se dooblékla, přesunula se k zrcadlu, kde na ni už čekala líčidla. Obtáhla si oči černou tužkou a napatlala si na oči černé stíny. Vzala si z poličky černý docela tlustý kožený náramek a připnula si ho na zápěstí. Neopomněla ani prsteny, náušnice a řetízek s křížkem. Po tomto po ránu náročném rituálu si hřebenem párkrát projela svoje dlouhé havraní vlasy a podívala se na sebe.
" Dneska se mi to opravdu povedlo," usoudila.

Popadla svojí tašku s červeným nápisem GOTHIC a vyšla z pokoje. Sešla po schodech a vešla do kuchyně, kde na ni už čekala matka.
" Brý ráno,"
" Aiko, jak to zase vypadáš? Opět v černém. Vůbec to není hezké. Vypadáš, jako bys utekla z cirkusu," Povzdechla si paní Tybberová.
" Mami, už by sis na to mohla zvyknout."
Pořádně se zakousla do toastu a pomalu jen s mávnutím ruky na pozdrav odešla.

                Kráčela prázdnou ranní ulicí. Nikde nebylo ani živáčka a přesto tam nebylo bezpečno. Ani se nelekla, když jí přes cestu přeběhla černá kočka. Byla na to zvyklá.

                Naproti ní se ze stínů vynořily dvě tmavé postavy. Šly proti ní a ona se nezastavila a bez jediného ohlédnutí šla dál. Ty dvě postavy se zastavili pár metrů před Aiko a zkoumavě si jí prohlížely.
" Nejsem k jídlu," řekla nevzrušeně a pokračovala kolem oněch postav dál. Oba chlapci na sebe tázavě pohlédli a pokračovali ve směru, kterým přišla Aiko.

                Ke škole dorazila za deset osum. Jen co vzhlédla, uviděla Mika čekajícího před branou. Jakmile jí uviděl, usmál se na ni a svižným krokem jí vyrazil naproti.
" Dobrý ránko, jak pak se nám naše malá emařka vyspala?" Začal provokativně.
" Kolikrát ti mám říkat, že nejsem, EMO, ale GOTHIC," střelila po něm varovným pohledem.
" Mno dobře, tak se omlouvám, ale stejně si myslím, že jsi emo," zamumlal, když odcházel.
" Ach jo. To si furt musí hrát na imbecila, jen proto, aby si ho někdo všímal?"
" On si na imbecila nehraje. On jím je."
Odpověděla o hlavu menší dívka stojící vedle Aiko.
" Midori musíš každého jen děsit. Co aspoň jeden příchod tak, abych o tobě věděla?"
" Tak promiň no. Myslela jsem si, že sis na to už zvykla," zamračila se.
" Jo zvykla, ale co kdybys vedle mě nestála ty, ale někdo mnohem nebezpečnější?" Zeptala se Aiko již klidným hlasem a pozorovala, jak její kamarádka mírně zbělela.
" Proč se jich všichni bojí?"
Položila si otázku a s povzdechem se otočila a zamířila přes prázdné nádvoří ke škole. U dveří se otočila.
" Midori!
Budeš tam takhle stát ještě dlouho? Za chvíli zvoní!"
Midori nadskočila a jala se dohnat svojí kamarádku. Jen co e za nimi zavřely těžké školní dveře začalo zvonit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 darknesska darknesska | Web | 24. dubna 2010 v 19:18 | Reagovat

páni na první kapitolku je to vážně poutavé! btw taky mě štve, že si lidi pletou emo a gothik styl! O_O za to bych do slova vruždila - o -'''

2 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 25. dubna 2010 v 12:59 | Reagovat

Máme ob stejný názor xD Jako na mnoho věcí :D. Jinka děkuju za pochvalu :D Je to jak bych to řekla... Docela urážející když si někdo myslí, že je někdo Emo a přitom je Gothik...

3 tsuky tsuky | 18. června 2012 v 12:23 | Reagovat

ježiiiiš to jak moja mater presne....inak naozaj pekné :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama